Vývoj umělé inteligence se v poslední čtyři roky dramaticky přeorientoval kolem velkých jazykových modelů a pokrok se přesunul z univerzit do soukromých společností. Univerzity si nemohou dovolit GPU potřebné na trénování a provoz čelních modelů, a navíc Anthropic s OpenAI nikomu jinému neumožňují vhled do vnitřního fungování Claude nebo ChatGPT. Nika Haghtalab z UC Berkeley přirovnala situaci univerzitních badatelů k biologům, kterým by soukromé firmy monopolizovaly nástroj typu CRISPR. Mnozí akademičtí badatelé se proto zaměřují na výzkumné otázky, které komerční společnosti řešit nebudou – například studium genderového vychýlení v jazykových modelech, které by mohlo být kompanií nežádoucí. Program AI2050 podporovaný Éricem a Wendyho Schmidty sice poskytuje badatelům prostředky na nákup GPU, ale financování zůstává zásadním problémem, zejména s ohledem na snižování federálního vědeckého financování v USA. Zvláště ohroženi jsou i výzkumníci pracující s specializovanými modely mimo LLM, kteří bojují s nedostatkem pozornosti na svou práci.